Kdy je jedna minuta víc než jedna hodina

Spíte 8 hodin, v práci strávíte dalších 8-9 hodin, hodinu máte na oběd, hodinu koukáte na Hru o trůny, vaše děti chodí na hodinu angličtiny a minimálně hodinu čekáte pokaždé když si jdete pro balík na poštu. Je jedno, že to je ve skutečnosti asi 12 minut, vám to rozhodně vždy jako hodina připadá.

Všechno je pohodlně organizované do hodinových bloků. Dobře se to počítá, vždyť jich je jen 24.

Jednu hodinu si nejspíš představíte, i když se bude mluvit o cvičení. Hodina jógy, hodina crossfitu nebo hodina spinningu. Všechno trvá hodinu.

A právě v hodině se skrývá problém

Rozhodli jste se se sebou něco udělat a chcete začít cvičit. Skvělý! Jenže je to pro vás novinka. Nevíte přesně, jak začít a co by vás mohlo bavit. Podíváte se na nabídku fitek v okolí. Všichni nabízí nějakou hodinu.

Hlavou vám proběhne nejspíš něco jako “Hmm hodina je docela hodně, tolik času přece nemám.” Jedna hodina se zdá jako moc a to ještě nevíte, že když k tomu připočítáte dobu, kterou strávíte přípravou, cestou tam a zpět, nějaké to převlékání, sprchu a čas na selfíčka v před zrcadlem, zjistíte, že

hodina cvičení ve skutečnosti zabere dvě hodiny a tolik času přece nikdo nemá.

Pokud chodíte do práce, máte nějaké koníčky, chodíte s kamarádkama do kavárny nebo s kámošema na pivo, nebo nedej bože, máte doma děti, zjistíte, že udělat si dvě hodiny času na cokoliv dalšího je problém.

Dvě hodiny si sotva najdete na činnost, kterou máte rádi a o to hůř na něco, co je ze své podstaty namáhavé, nepříjemné, u čeho se člověk zadýchá, připadá si jako nemehlo a nevoní při tom zrovna jako čerstvě rozkvetlá louka.
 

‍Cvičení? Haha, na to nemá nikdo čas.

Je pak úplně jedno, jaká pozitiva pravidelné cvičení přináší. I když se jedná o věci jako:

  • lepší vzhled
  • kondice
  • větší síla
  • pevnější zdraví
  • větší sebevědomí
  • větší radost ze života

Stejně nakonec zvítězí obavy z toho, že člověk bude muset obětovat a nezbyde mu čas na jiné činnosti, které pro něj mají vyšší prioritu. Ať jsou to kamarádi, hraní her na playstationu, sezení v hospodě, nebo cokoliv jiného.

Šance na pozitivní změnu se tak sníží na minimum.

Při tak vysoké vstupní bariéře se nemůžete divit, že se lidem nechce chodit cvičit.

 Ti odvážnější to párkrát zkusí, zjistí, jaká je to otrava a po pár hodinách odpadnou. Většina lidí ale cvičit vůbec nezačne.

‍Takové tělo vyžaduje hodně úsilí.

Co s tím? 

Existuje jednoduché řešení, které se vám určitě bude zamlouvat.

Nastavte si mnohem méně ambiciózní ale o to realističtější cíle.

 Určitě jste zaznamenali různá doporučení, že musíte cvičit alespoň 30 minut denně, nebo 5 hodin za týden nebo cokoliv jiného.

To je sice hezké, ale tahle doporučení fungují jen na papíře. Vy se napřed musíte naučit:

  1. Vůbec něco dělat.
  2. Dělat to úspěšně a pravidelně.

Pokud vám 30 minut denně přijde moc, uberte. Nebojte se. Zapomeňte na to, že existuje něco jako hodina cvičení a nějaká doporučení. Pojďte si zkusit najít takové množství, které budete ochotni dělat.

Je úplně jedno jestli to bude 1 minuta denně, protože 1 minuta kterou odcvičíte, je víc než 1 hodina na kterou nikdy nepůjdete.

Možná si řeknete: 

“Pche, minuta je málo, to ani nemá cenu se snažit…”

Opravdu? Za 1 minutu se dá stihnout třeba 30 dřepů a to je přesně o 30 víc než udělá většina lidí za celý rok. Jedna minuta denně a ne jedna hodina je vaše vstupenka do elitní společnosti fit lidí.  

Kašlete na doporučení. Kašlete na to, jak dlouho a často cvičí lidé okolo vás. Vaším úkolem je překonat prvotní odpor, budovat schopnost naplánovat si a úspěšně splnit nějaký úkol a zařadit si pravidelný pohyb do svého denního režimu.

Sice stejně budete muset pořád něco obětovat, ale lépe se obětuje čas po minutách než po hodinách.
 


Na přidávání budete mít času dost. 

Prvotní úspěch využijte, aby se z něj stal úspěch pravidelný a najednou cvičíte 7x v týdnu. Jaký je to pocit?

Jakmile budete schopní začít a cvičit jednu minutu, snadno z ní pak uděláte minut  5, 10, 20 a najednou zjistíte, že to dokážete a že to vlastně ani není takový opruz.

Nakonec si třeba zajdete i na nějakou hodinu cvičení.

No a pokud se stejně rozhodnete, že cvičit nebudete, je to taky v pořádku. Pořád máte asi milión a půl různých možností, jak být aktivní.

Shrnutí

Věnovat se pravidelné cvičení je také dovednost, kterou se musíte postupně naučit. To že většina lidí organizuje cvičení v hodinových blocích neznamená, že to je jediná možnost a že na tento systém musíte přistoupit. Je naprosto normální pokud vám hodina cvičení připadá jako moc a díky tomu u vás odpor k akci převládá nad chutí něco dělat.

Je to vlastně dobrá zpráva, protože jasně vidíte, že jste si ukousli moc a potřebujete začít s něčím jednodušším, u čeho chuť něco dělat převládne.

Ubírejte na náročnosti, dokud nebudete v klidu schopní překonat vstupní bariéru.

I když to bude jedna minuta denně, je to pořád lepší než nic. Naučte se úspěšně plnit vybraný úkol a začnete dělat něco pro svoje zdraví.

Nakonec na sebe budete hrdí. Překonáte sami sebe a místo věčných přání a výmluv pro své zdraví opravdu něco uděláte.


- Martin Šturc

Zpět na novinky