Jak na mléčné výrobky

Mléčné výrobky jsou potraviny s celou řadou skvělých vlastností: vysoký obsah kvalitních bílkovin, spousta využitelného vápníku a výrazná sytivost, která se hodí obzvlášť při pokusech hubnout. Ale současně okolo nich koluje spousta mýtů o jejich údajných škodlivých účincích na naše zdraví.

Čas čtení: 5 minut

Co říká výzkumu?

Když se podíváte na zdroje z poslední doby, zjistíte, že strašit mlékem a výrobky z něj je zbytečné.

Závěry z výzkumu jsou totiž následující:

- Žádná asociace mezi konzumací mléčných výrobků a celkovou úmrtností a naopak čím vyšší konzumace, tím

- Nižší riziko vzniku onemocnění srdce a cév

- Nižší množství tělesného tuku

- Víc svalové hmoty

- Větší hustota kostí

- Nižší riziko vzniku některých druhů rakoviny (zejména prsu, tlustého střeva a konečníku)

- Nižší riziko mrtvice

- Nižší riziko vzniku diabetu II. typu

[1][2]

A to už je solidní sestava pozitivních dopadů na zdraví.

Všeho s mírou

Stejně jako u jiných potravin, ani u mléka a mléčných výrobků se při jejich konzumaci nevyskytují jen pozitiva a neplatí přímá úměra “víc = líp až donekonečna”. Dle výzkumu mléčné výrobky lehce zvyšují riziko vzniku rakoviny prostaty. Jak moc je velice těžké určit a jestli je toto riziko způsobeno jen mlékem, nebo kombinací potravin, či jinými faktory životního stylu se zatím neví.

Pokud jste muž a máte z mléka z nějakého důvodu strach, v klidu ho z jídelníčku vyřaďte. Každá potravina se dá nahradit. Ale s největší pravděpodobností pozitiva ze sníženého rizika výskytu rakoviny tlustého střeva převáží lehce vyšší riziko vzniku rakoviny prostaty.

Kolik a jakých mléčných výrobků jíst?

Výše uvedená pozitiva neplatí pro všechny výrobky z mléka stejně. Jak už to tak bývá, když ke kvalitní základní potravině přidáte další složky typu škrob, cukr, konzervanty, barviva, atd., dostanete výrobek, který sice skvěle chutná a dobře se prodává, ale na zdraví má již podstatně horší účinek a to zejména díky zvýšenému množství kalorií a lepší chuti.

Čím lépe takový výrobek chutná, tím snazší je ho sníst víc a zase o něco víc zvýšit kalorický příjem. Z tohoto důvodu lze různé mléčné výrobky rozdělit do několika skupin. Nejčastěji se nejspíš setkáte s rozdělením na “dobré” a “špatné”, ale toto černobílé rozdělení ve vás jen buduje rigidní přístup ke stravě, který častěji vede k neúspěchu a je spojován s horším vztahem k jídlu i vyšší váhou. [3]

Mnohem účinnějším a flexibilnějším způsobem dělení mléčných výrobků je spektrum, kde není žádná konkrétní potravina dobrá nebo špatná ani povolená nebo zakázaná.

Existují prospěšnější potraviny, které se vyplatí jíst ve většině případů. Potraviny, které je lépe jíst méně často a potraviny, které se vyplatí jíst jen ojediněle.

V případě mléka a mléčných výrobků je můžeme rozdělit takto:

Co jíst ve většině případů:

  • Mléko
  • Nizkotučný jogurt (3,5% tuku]
  • Odtučněný a polotučný tvaroh
  • Skyr
  • Odtučněný řecký jogurt
  • Kefír a acidofilní mléko bez příchuti

Co jíst méně často:

  • Tučný tvaroh
  • Plnotučný řecký jogurt
  • Smetanový jogurt

Co jíst jen zřídka:

  • Jogurt s příchutí
  • Jogurtová pití s příchutí
  • Slazené smetanové jogurty
  • Slazený kefír

Doporučené denní množství je pak cca 400g pro dospělé (2 sklenice 250 ml mléka, nebo 2 kelímky jogurtu (200 ml), nebo 100 g tvarohu, nebo 100g sýra).

Shrnutí

Mléko a mléčné výrobky mají pro většinu lidí pozitivní nebo maximálně neutrální dopady na zdraví a většina jim přisuzovaných negativních dopadů jsou jen mýty. Mléčné výrobky jsou skvělý zdroj bílkovin a vápníku ve stravě a pokud je dobře snášíte, vyplatí se zařadit cca 2 porce (400g) denně. Vybírejte si hlavně základní méně tučné verze výrobků bez přidaného cukru a dalších látek, protože čím více cukru a tuku, tím víc kalorií a lepší chuť a tím pádem je snazší jich sníst víc a přešvihnout denní spotřebu energie.   

- Martin Šturc

Líbil se vám článek, nebo vám přišel jako úplná blbost? Napište mi to na Facebook. Váš názor mě zajímá.

Zdroje:

  1. Dehghan M, Mente A, Rangarajan S, et al. Association of dairy intake with cardiovascular disease and mortality in 21 countries from five continents (PURE): a prospective cohort study. Lancet. 2018;
  2. Thorning TK, Raben A, Tholstrup T, Soedamah-muthu SS, Givens I, Astrup A. Milk and dairy products: good or bad for human health? An assessment of the totality of scientific evidence. Food Nutr Res. 2016;60:32527.
  3. Ferreira C, Trindade IA, Martinho A. Explaining rigid dieting in normal-weight women: the key role of body image inflexibility. Eat Weight Disord. 2016;21(1):49-56.

Zpět na novinky